Reage boys jsou mančaftem hrajícím Hanspaulskou ligu. Tým vznikl v letních měsících roku 1999 z neznámých to důvodů, pravděpodobně z iniciativy pana Pecha, který je od té doby samozvaným kapitánem mužstva. V počáteční fázi vzniku mužstva byl ve hře všeříkající název Vada řeči, ale nakonec dostal (bohužel) přednost název Reggae boys, který se ovšem nejmenovaným antilingvistům podařilo zkomolit na Reage. Od svého vzniku se tým netajil velkými ambicemi, které ovšem postrádaly jakýkoliv reálný základ, protože v týmu se nacházeli (a nacházejí do dnešních dnů) basketbalisté, volejbalisté, gymnasta, rugbysta, krasojezdec, ale fotbalista žádný. Tak se také stalo, že se mančaft bez valných úspěchů plácal po tři sezony v lize osmé, až na podzim 2000 přišel zlom v podobě postupu do sedmičky, v následující sezoně do šestky a poté hned do pětky. V ní tým vydržel hrát s většími či menšími úspěchy do jara 2005, kdy se podařilo dotáhnout do úspěšného konce snahu o postup do ligy čtvrté. V té jsme následně odehráli devět sezón v kuse, přičemž až na výjimky (snad jen ve dvou případech) se nám dařilo končit v horní půlce tabulky. Na podzim 2009 se nám pak podařilo šokovat širokou fotbalovou obec a ponejvíce sami sebe, když jsme se z druhého místa prokousali k historickému úspěchu v podobě postupu do třetí ligy. Přestože jsme považovali náš postup za urážku fotbalových Bohů, viděli to na rychlý návrat do čtyřky s mrzkým bodovým ziskem, opak byl pravdou - v první sezóně jsme se od prvního do posledního kola pohybovali mezi prvními třemi týmy soutěže a až nečekaná porážka v kole posledním zapříčinila naše konečné 6. místo. V té druhé to ale již z všemožných důvodů žádná sláva nebyla, dokonce jsme si na své konto připsali dva desetibrankové příděly, za což jsme byli na konci sezony zaslouženě odměněni sestupem. Od té doby je to s naší produkcí jako s počasím na Britských ostrovech, přičemž s tím, jak nám přibývají léta (aktuálně máme v kádru 8 čtyřicátníků...), zvyšuje se i intenzita výskytu silných dešťových mraků.
Reage boys - Zelení lenochodi FC 2:5 (0:3)
publikováno 11.09.2026
První hrací týden Hanspaulky jsme měli z neznámých důvodů volno, soutěž nám tak začala „až“ druhou zářijovou středu, kdy nás na domovské Pražačce čekal z posledních sezón již celkem tradiční soupeř, Zelení lenochodi. Zatímní bilance sice hovořila v náš prospěch (2-1-0), ovšem zápasy to byly zhusta emotivní, soupeř šel výkonnostně neustále nahoru, takže bylo jasné, že to bude ohne prdel. Tomuto očekávání pak šla naproti i naše sestava, jež se musela vypořádat s nemálo absencemi – namátkou chyběli Jirka v kase a pak trio Gondík, Šimon a Kuba, tj. dlouhodobě naši nejproduktivnější hráči.
Dění na hřišti pak hned od úvodních minut naplnilo beze zbytku naše očekávání. Soupeř, mající opět mající k dispozici téměř dvě kompletní pětky, na nás nastoupil pěkně zhurta a svojí rychlou a fyzickou hrou nám nenechal ani chvilku oddychu. Klikou trochu bylo, že si Lenochodi v předfinální fázi počínali krapet zbrkle, takže v žádném případě nelze hovořit o tom, že by to před naší brankou nějak vřelo a Dacájev se ocitl v ohni střel. Ale i přesto jsme šli do kabin s trojgólovým mankem. 0:1 – po rohovém kopu soupeře, jenž nastřelil míč do chumlu ve vápně a ten se smolně odrazil od Adama přesně ke vzdálenější tyči. 0:2 – naše obranné řady nezachytili bleskově rozehrané autové vhazování soupeře, Dacájev se v mezičase vybavoval s lavičkou a než se zorientoval, co se to vlastně děje, lovil podruhé míč ze své sítě. 0:3 – další roh Lenochodů, opět se do něj smolně namotal Adam, byť tedy ne v podobě vlastňáka. My směrem dopředu? Snažili jsme se, hlavně duo Adam – Vlado, ale naše aktivita povětšinou byla naprosto bezzubá, končila povětšinou někde kolem půlky. Výjimkou bylo jen sólo Míry skoro přes celé hřiště, ale i to na poslední chvíli zvládli obranné řady soupeře típnout.
Do druhé půle jsme v žádném případě nešli s hlavami dole, Regíny se historicky dokázali vyhrabat i z jinačí šlamastiky. Jenže uplynuly odhadem dvě minuty a naše manko bylo již čtyřgólové. To Arab táhnul míč do přečíslení, ale ani nevystřelil, ani nenahrál. A než jsme se zorientovali, co a proč se stalo, Lenochodi bleskově otočili hru na naši kasu a bylo vymalováno. Až za tohoto stavu soupeř přece jen lehce povolil, čehož jsme využili k jeho drobné korekci skóre, a to gólem z kopačky Adama. Ovšem když jsme další slibně vyhlížející situace nevyužili, dostal se ke slovu opět soupeř. Nejprve sice ještě z dalšího brejku neuspěl, dílem kvůli včasně vyběhnuvšímu Dacájevovi, což ovšem po kopanci odnesla jeho hlava a byl donucen střídat. Pátého gólu se ale přece jen dočkal, kdy využil naší power-play (brankářský dres si navlékl Vlado). Poslední slovo v zápase jsme měli přece jen my, kdy štempl na výsledek dal Teplucha.
Konečné skóre tak znělo 2:5. Nedalo se nic dělat, soupeř byl v zápase zkrátka lepší. Sice všechny inkasované góly se mohly zdát na první pohled zbytečné, laciné. Ovšem nespadly z čistého nebe, Lenochodi se k nim dobrali svojí hrou.
Reage boys:
Dacájev – Míra, Sam, Adam M., Arab – Vlado, Panýře, Tobias
góly: Adam M., Teplucha
Komentáře
Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.
V diskuzi není zatím žádný příspěvek
Kategorie: fotbal
Návštěv: 42778
Dnes: 0
Online: 3
